Větrací jednotky s rekuperací a cirkulací vzduchu pro vytápění a chlazení v nízkoenergetických a pasivních rodinných domech

V druhé části se zaměříme na chlazení

Článek navazuje na první část publikovanou dne 14.3.2017

Chlazení

Pro stanovení správné potřeby chladu je nutné mít výpočet od energetického specialisty. Výkon, který daný objekt potřebuje pro chlazení, je dán zejména odporem obvodových konstrukcí, podílem prosklení na fasádě a řešením zastínění. Tepelné zisky se u standardního pasivního domu o ploše 125 m2 s dobře provedenou obálkou pohybují 3 - 4 kW. Po úplném zastínění venkovními žaluziemi (nejefektivnější omezení zisků do vnitřního prostoru) se sníží bilance na 20 - 30 % původní hodnoty.

Během léta se uvnitř objektu (skleníkový efekt) akumuluje teplo procházející prosklením a navíc je posílen prostupem tepla přes obvodové stěny. Pokud nedojde během dne k většímu snížení venkovní teploty, která by byla schopná vnitřní bilanci snížit (např. během noci), dostává se dobře zaizolovaný dům do paradoxu, kdy v zimním období dům neztrácí energii, ale je přehříván v letních měsících.

Pro vzduchotechnické jednotky jsme vybrali tři nejobvyklejší způsoby řešení chlazení, které se používají:

1. Větrací jednotka s potrubním chladičem
2. Větrací jednotka s cirkulací DUPLEX R5, včetně integrovaného chladiče
3. Větrací jednotka s chlazením pomocí zemního vzduchového registru

1. Chlazení větrací jednotkou s rekuperací tepla a externím potrubním chladičem

Pokud budeme chladit pomocí standardních větracích jednotek s rekuperací tepla (bez využití cirkulace), pak při obvyklém výkonu větrání (rodinného domu 290 m3/h) bude max. chladící výkon dosažitelný větrací jednotkou (citelná složka)
Q = V . ρ . c . Δt = (290/3600)*1,2* 1010*(26 - 16) = 0,98 kW.

Chlazení větrací jednotkou s rekuperací tepla a externím potrubním chladičem

 

2. Chlazení větrací jednotkou s rekuperací tepla a cirkulací vzduchu s integrovaným chladičem

Větrací jednotka s rekuperací tepla DUPLEX R_5 má cirkulační větev již obsaženou v konstrukci jednotky a je schopná na základě prostorové teploty sama určit kdy začít prostor chladit.
Pokud budeme chladit jednotkou DUPLEX RK5, která má cirkulační výkonu až 1200 m3/h (externí statický tlak jednotky 300Pa), bude chladící výkon jednotkou (citelná složka)
Q = V . ρ . c . Δt = (1200/3600)*1,2* 1010*(26 - 16) = 4,00 kW.

Chlazení větrací jednotkou s rekuperací tepla a cirkulací vzduchu s integrovaným chladičem

VÝHODY:

  • cirkulace pracuje s vnitřním vzduchem (chlad stále zůstává v interiéru; snižuje potřebu výroby chladu), podmínka správné funkčnosti: zastínění oken a zavřená všechna okna
  • vyšší vzduchový výkon pro vytápění a chlazení (zvýšení potenciálu z chladiče)
  • umožňuje chlazení a řízené větrání zároveň
  • kompletní regulace obsažena už v samotné jednotce DUPLEX R_5 (spínání zdroje chladu, přepínání/směšování větracího a cirkulačního vzduchu)
  • až o 1/3 nižší výkon pro chlazení, u běžných větracích jednotek je potřeba chladu permanentní (neustále se nasává venkovní teplý vzduch). U větracích jednotek s cirkulací vzduchu dochází k poklesu potřeby chladu, protože systém pracuje s vnitřním vzduchem (teplotní gradient je nižší)

3. Chlazení zemním registrem

Tento způsob byl používán jako jeden z prvních řešení chlazení i u větracích jednotek. V současnosti se ale již od tohoto způsobu ustupuje.

Hlavními důvody jsou:

  • výkon a problémy při samotném provozu systému:
    • množství přeneseného chladu dle venkovní teploty prakticky nelze řídit (nutnost chlazení vs. příliš podchlazený vzduch při průchodu registrem)
    • akumulace okolní zeminy při dlouhodobějším použití (ztráta výkonu v čase)
    • schopnost přenosu okolní zeminy (podle typu půdy v místě realizace)
  • údržba venkovního vzduchovodu
    • zaplavení vodou/nečistotami
    • délka registru (prostorové nároky pozemku)
    • náklady a možnosti opravy při porušení registru

Chlazení zemním registrem

ZÁVĚR:

Jednoznačně vychází systém s cirkulací vzduchu jednotkami DUPLEX R_5 jako efektivnější a úspornější.

Podmínkou správné funkčnosti systému chlazení je zpracovaná projektová dokumentace, která již při návrhu systému počítá s požadavkem na chlazení. Potřebné množství vzduchu pro vytápění je o 20% až 30% nižší než pro chlazení. To znamená při návrhu nutné větší množství distribučních prvku atd.